Günther Rall –275 VÍTĚZSTVÍ

 

Günther Rall se narodil 10. Března 1918 v Gaggenau. Otec byl obchodníkem. Jeho rodina se brzy přestěhovala do Stutgartu. Tady započal se svým vzděláním. Nejprve základní a potom střední škola. Po ukončení studia zakončeného maturitou se stal kadetem v pšchotním regimentu. Brzy se však rozhodl dát se na kariéru vojenského letce. Se svým létáním začal v roce 1938 Neubibergu poblíž Mnichova. V roce 1939 absolvoval stíhací výcvik a byl poslán k JG 52.

 První kontakt s nepřítelem zaznamenal v roce 1940 nad Francii. Do května 1940 měl na svém kontě dva sestřely. V Bitvě o Británii měla jeho jednotka těžké ztráty. Během dvou týdnů ztratili velitele skupiny, jeho pobočníka a všechny velitele letek. Rall byl povýšený na nadporučíka a převzal 8/JG52. U této jednotky zůstal 3 roky.

 Po Bitvě o Británii byla II./JG 52 přemístěna zpět do Německa pro doplnění ztrát a od Prosince 1940 do Března 1941 měla základnu v Rumunsku blízko Bukureště. Následovalo tažení v Řecku a Kréta. Rallova jednotka byla vybavena novými typy Messerschmittu Me 109F a byla umístěna na jihu hranic se Sovětským svazem. Když začala válka s touto zemí, 8.JG 52 operovala ve směru Kavkaz. 28. Listopadu 1941 byl Rall těžce zraněn.

Popis situace při níž byl zraněn, jak to vyslechl Colin Heaton:

 „Letěl jsem mezi Taganrogem a  Rostovem. Počasí bylo velmi chladné. Teploty dosahovaly až mínus 40°C. Letěl jsme s mým číslem odpolední hlídku. V tom jsme zahlédli Rusi a hned jsme se do nich pustili. Začalo se stmívat a já sestřelil prvního Rusa. Byl jsem oslepen jeho plamenem a nevšiml jsem si Rusa jenž se dostal za mně. Dostal jsem zásah do motoru a jelikož jsem byl nad Ruským územím, snažil jsem se dostat ke svým. Letěl jsme tam, kde jsem před chvílí zpozoroval Německé tanky. Rozhodl jsem se přistát na břicho. Povrch nebyl vůbec příhodný pro tento manévr. Pozdě jsem zjistil pozdě , že klesám moc velkou rychlostí.

 Letadlo udeřilo o zem a skočilo opět nahoru. Poslední věc , kterou si pamatuji bylo divoké skákání. Zbytek příběhu mi pak vykládalo mé „číslo“, jenž kroužilo nade mnou. Když letadlo zůstalo stát, křídla byla úplně zničená a motor také. Děkuji bohu, že letadlo nezačalo hořet. Byl jsem v bezvědomí a nepamatuji si jak jsem se vypotácel ven. Zachránila mne posádka Německého tanku. Skončil jsme ve vyhořelé škole v Tangarogu. Byla to polní nemocnice s nulovým zdravotnickým  vybavením.

 Při srážce jsem si zle poranil žebra. Byl jsem dlouhý čas ochrnutý a v důsledku toho mne převezli do Rumunska. V Rumunsku nebyli žádné rentgenové laboratoře, jen velký chaos. Když mne konečně rentgenovali, doktor řekl-již žádné létání. Má další cesta vedla do Vídně vlakem přes Karpaty.“

G. Rall. Nakonec však vše dobře dopadlo a Rall se vrátil v Srpnu 1942 k aktivní bojové činnosti. 26.Listopadu 1942 mu Hitler udělil Dubové listy  za jeho 100. vítězství.Od Dubna 1943 velel Rall III./JG 52. 29.Srpna 1943 dosáhl 200 vítězství a 12.Září mu Hitler udělil Meče. V Říjnu 1943 sestřelil přes 40 letadel.

 Na jaře 1944 byl převelen k obraně říše a to konkrétně k II.JG 11. Při souboji 12.Května 1944 letěl v Me 109G-5, byl sestřelen Thunderboltem a jedna z kulek mu uřízla levý palec.

 Začátkem Března 1945 přebral velení nad JG 300. Ale velení bylo již velmi zmatené a Luftwaffe byla na pokraji sil.

 

 Po válce byl zajat a vyslýchán Brity. V roce 1956 přišel do Nové Bundesluftwaffe a v USA cvičil na nových proudových stíhačkách. Odstoupil ze své funkce v roce 1975. Za svou kariéru odlétal 621 misí a dosáhl 275 sestřelů.

 

JG 52

 

 

 

ZPĚT