Werner" Vati "Mölders –101 VÍTĚZSTVÍ

Narodil se 18.března 1913 v Gelsenkirchenu-Porůří. K armádě přišel v roce 1931 a sloužil jako důstojnický kadet v pěchotním družstvu. V roce 1934 přišel k nově obnovené Luftwaffe. Žádal aby byl přidělen k pilotnímu výcviku. Při jeho prvním pokusu o vstup byl vypovězen jako nevhodný pro pilotní výcvik. Nenechal se odradit a brzy byl přijat. Zpočátku se velmi trápil, neboť trpěl strachem z výšek. Díky jeho neobyčejné síle vůle se mu však tuto nešťastnou příhodu povedlo překonat. 1.Července 1935 přišel Leutnant Mölders k Fliegergruppe Schwerin (ta byla později přejmenována na I/.Stg 162). Brzy na to byl jmenován velitelem letky 1./JG 334(ta byla později přejmenována na 1./JG 53). K 1.dubnu 1936 byl převelen do školícího střediska, kde měl začít s vyučováním. Po dva roky pracoval jako instruktor létání ve Wiesbadenu.

 Další kapitolou v životě tohoto letce byla jeho služba v Legii Condor ve Španělsku. Zde nastoupil místo Adolfa Gallanda a převzal velení nad 3.J / 88. Během tohoto konfliktu se naplno projevili nejen jeho stíhačské schopnosti, ale také talent pro vedení a taktiku. Spolu s dalšími piloty ve Španělsku vyvinuli známou „čtyřprstou formaci“. Mezi 15 Červencem a 3 Listopadem 1938 sestřelil čtrnáct letadel: jedenáct I-16 " Mosca ", dva Polikarpovy  I-15 " Chato " a jeden SB-2 " Katyuska ". Většinu těchto vítězství dosáhl na Messerschmitu Me-109 C-1. Bylo mu rovněž uděleno velmi významné vyznamenání za jeho boje ve Španělsku. Na konci tohoto roku se vracel do Německa se skvělou pověstí a mnoha zkušenostmi frontového pilota.

 Na začátku II. Světové Války byl Mölders  Staffelkapitanem 1./ JG 53 " Pik As ", umístěné ve Wiesbaden-Erbenheimu. U svých podřízených se stal známý jako „Vati“(tatínek) Mölders. Své první letadlo II. Nadcházejícího konfliktu sestřelil 21.září 1939 a byl to Francouzský Curtiss 75. 1.listopadu převzal velení nad III./JG 53. Tato skupina byla umístěna rovněž ve Wiesbaden-Erbenheimu. 27.května 1940 po jeho 20 vítězství byl povýšen na kapitána  a obdržel Rytířský kříž. 5.června téhož roku byl však sám sestřelen a to ne ledajakým pilotem, bylo to Francouzské eso Poručík René Pommier Layragues (6 vítězství) letícím na  D.520 od GC II / 7. Mölders byl po jeho 128 misích a 25 sestřelech vzat do zajetí. Osvobozen byl o dva týdny později při podepsání příměří s Francii.

 

 Vrátil se do Německa kde byl povýšen na Majora a zde dostal rozkaz převzít velení nad JG 51.Hned při jeho prvním letu s touto jednotkou 28. Července 1940 sestřelil Spitfire. Byl však sám zasažen a těžce poraněn na nohou. Stačil ještě nouzově přistát . K boji se vrátil až o měsíc později. Po jeho návratu začal létat s Me-109E-4 a začíná sbírat jeden sestřel za druhým. Následuje Bitva o Británii. Tak získává k datu 20.Září za jeho 40.sestřel Dubové ratolesti k Rytířskému kříži. 22.Října sestřeluje tři Hurricany a  stává se prvním pilotem ve II.sv.válce jenž získává 50.vítězství. Létá dál a v krutých bojích stíhačů nad kanálem sestřeluje dalších 13 Britských letadel.

 

 22.června 1941, což jest první den operace Barbarossa  sestřeluje 4. Ruská letadla –jeden I –153 a tři bombardéry SB-2. Dosáhl tak počtu 72 vítězství. Byl prvním kdo předčil Barona von Richthofena ziskem 80 vzdušných vítězství k 30.červnu. 15.července se stal prvním pilotem jenž dosáhl 100 vítězství a za to mu byli uděleny Brilianty k Rytířskému kříži. Byl tak prvním vojákem jenž obdržel toto vysoké vojenské vyznamenání. Na rozkaz Göringa mu byli zakázány bojové lety. On však pokračoval a tak dosáhl několika nepotvrzených sestřelů nad Krymem. Osobně vyučoval mnoho pilotů jenž později dosáhl stejných úspěchů jako on.Ve svých 28 letech se stal Generálním inspektorem stíhačů. 22.listopadu letěl jako pasažér v 

 

Major Werner Mölders a Oblt. Hartmann Grasser z velitelství JG 51 po  misi nad Britskými ostrovy během Bitvy o Británii. Grasser byl později přeložen k  JG 1 a přežil válku se 103 potvrzenými vítězstvími.

 He-111 z Krymu do Německa  na pohřeb Ernsta Udeta. Pilot nechtěl startovat, ale rozkaz vyslovený Möldersem jej donutil. Tento let se stal jak pro Mölderse tak pro pilota letounu osudným. Stalo se tak u města Breslau. Na jeho památku byla 20.prosince 1941 JG 51 pojmenována Mölders.  

 Mölders odlétal za svůj život 330 bojových misí, z toho 100 bylo na východě. Sestřelil 101 letounů nepřítele, z toho 33 na východě. Stal se rovněž nejúspěšnějším stíhačem Legie Condor ve Španělsku se svými 14 sestřely. Za svou kariéru bojového letce vyvinul nebo pomohl vyvinout mnoho bojových taktik z nichž některé se používají ještě dnes.

     JG 51 "Mölders"     

JG 53 "Pik-as"

Messerschmitt Me-109F-4. Stab JG 51, červenec 1941. Stroj je kreslen v podobě kdy  Mölders dosáhl svého 100 a předposledního vzdušného vítězství.

ZPĚT