Hans-Joachim Marseille –158 VÍTĚZSTVÍ

 

Hans-Joachim Marseille

 Skupina Beduinů instinktivně zvedla hlavy směre ke zvuku bzučících letadel. Tento pohled byl pro ně již známý. Jejich klidná konverzace byla zastavena. Zastavili se a sledovali svými tmavými brýlemi oblohu. Z několika tmavých bodů které spatřili na obloze se oddělil jeden, jenž za sebou nechával dlouhou bílou vlečku. Brzy se od tohoto bodu oddělil jeden menší. Pilot se katapultoval. Beduini netrpělivě sledovali tečku nad kterou se měl objevit “bílý deštník“. Stalo se to již několikrát. Ale tentokrát se nestalo nic. Černá tečka pokračovala v letu dále za obzor kde jim zmizela. Arabové pokračovali ve své konverzaci komentujíc to co viděli. Nicméně se rozhodli i když to bylo daleko vydat se k tělu a oloupit jej o jeho peníze. Brzy se od formace oddělili dva letouny, které začali létat kolem místa dopadu stroje. Beduini si proto pospíšili, neboť z vlastních zkušeností věděli že pro tělo brzy někdo přijede. Co však nevěděli že oním letcem, kterému se při seskoku neotevřel padák bylo největší Německé eso Afriky Hans-Joachim Marseille.

  Hans se narodil v Prosinci roku 1919 v Berlíně-Charlottensburgu. Jeho jméno je spojeno s Francouzským rodem Hugenotů. To vysvětluje také jeho neněmecké příjmení. Marseille byl předurčen pro vojenskou kariéru. Jeho otec byl důstojník a zrovna v čase jeho dětství došlo v Německé armádě k velkým změnám. Některé zdroje uvádí že otec byl letcem v první světové válce- to je však velmi nepravděpodobné. Spíše je známá verze o pěchotním generálu jenž padl u Stalingradu. Jeho rodiče se však rozvedli již v Hansově ranném dětství a matka se vdala za policistu. Když Hans dospíval, připravovalo se německo na válku. Hans létal v Deutchse Lufthansa. Zde byli připravováni bojový piloti pod sponzorstvím RLM . V listopadu 1939 se připojil k znovuobnovené Luftwaffe.

 Jeho začátky pilotní kariéry byli nevýrazné. Ačkoliv sestřelil během Bitvy o Británii 7 nepřátel, sám byl čtyřikrát sestřelen. Steinhoff, jenž mu odmítl velet ve své 4./JG 52 o něm řekl. Johannes byl pozoruhodně hezký. Díky tomu měl spoustu přítelkyň. Často tak byl velmi unavený z jeho hířivého života. Nebral svou službu vážně. Proto jsem mu řekl ať si sbalí věci a odejde.

 Marseille zakotvil v I./JG 27. Jeho novým velitelem se stal Edu Neumann. Byl k Hansovi velmi shovívavý. Poznal v něm velký talent. Byl velmi dobrým akrobatem s vynikajícím zrakem a nechyběla mu rovněž velmi důležitá vlastnost a to taktické chápání situace. Hans byl velký šprýmař a vždy měl připravenou zásobu vtipů. Nosil velmi dlouhé vlasy a to byl rovněž důvod proč jej ženy zbožňovaly. Byl odlišný od jiných pilotů a měl pověst PLAYBOYE.

 

 V jeho počátcích bojů v Africe se mu nevedlo nejlépe. By sestřelen Hurricanem pilotovaným svobodným Francouzem. Zvykal si však velmi rychle. Hledal způsob jak střílet rychle a přesně. Velmi trénoval střelbu z úhlu při různých rychlostech. Na rozdíl od jiných pilotů Luftwaffe jenž létali celý boj s plným plynem se Hans nebál zpomalit a často také používal klapky aby snížil poloměr zatáčky. Nakonec se v této taktice velmi zdokonalil a stala se z toho spíše pudová záležitost. Byl velmi ctižádostivý a měl velkou chuť vítězit.

 

 

S jeho taktikou se skóre rychle zvyšovalo. 22.února 1942 měl na svém kontě 50 vítězství (43 v 40 týdnech). 5.června to již bylo 75 a 18.června 101(26 ve třinácti dnech). Toto je ukázka jeho brilantní taktiky. 15.června sestřelil 4 letadla ve třech minutách a o dva dny později 6 v deseti minutách. Díky jeho loveckému instinktu a vynikajícímu zraku byl vždy schopen spatřit nepřítele dříve a tak útočit s vynikající pozice Několik pilotů se pokoušelo kopírovat jeho rutinní techniku. Fridrich Körner se 36 sestřely to komentoval takto:“Piloti se pokoušeli napodobit jeho umění. Stahlschmidt a Rödel byli rovněž vynikající střelci, Hanse však nedokázal kopírovat nikdo.

 Pokud byli nepřátelští letci v nepříznivé situaci., často se uchylovali k taktice obranného kruhu. Zde se kryli mezi sebou navzájem. To však na Hanse působilo jako červený prapor na býka. Vyvinul totiž taktiku, která mu umožňovala tyto formace velmi efektivně rozbíjet.

  Hansova taktika spočívala v útoku z převýšení při němž nabral rychlost a poté zblízka v úhlu zhruba 30° zespoda pod křídlo vystřelil. Jeho střelba měla smrtící efekt. Získanou rychlost využil opět k vystoupání a všechno znovu. Takhle dokázal během několika minut sestřelit i více soupeřů.

 Tato taktika však potřebovala geniálního mistra. Vyžadovala extrémně přesné načasování a vynikající odhad vzdálenosti. Rovněž míření muselo být 100%. Pilot, jenž se pokoušel provést tuto taktiku musel mít rovněž dobře zvládnutý stroj. Zarážející je rovněž spotřebovaná munice na jeden sestřel. Bojové zprávy analyzované v Berlíně říkají že na vrcholu svého pilotního umění potřeboval Hans jen 15 střel z kulometu a kanónu aby mohl křičet Horrido. Toto zjištění také přispělo k jeho velké slávě.

 1.září 1942 k 3. výročí vypuknutí války sestřeluje Hans 17 letadel ve třech útocích. Jeho první sestřel byl ten den P-40, který se pokoušel sestřelit Stuku. P-40 klesal velmi rychle v plamenech. Další Spitfire útočí na Hanse, ten stahuje klapky a špatně střílející Spitfire jej přelétá. Dávka z kulometů a kanónu do boku a nepřítel vybuchuje ve vzduchu.Posledním sestřeleným tohoto letu je další P-40, jenž se pokoušel uniknout.

 Jeho druhý let tohoto dne. Letí opět horní krytí pro JU-87. Dostali se do velkého boje. Marseille a jeho wingman zaútočili na 8 Kyttyhawků. Tyto letouny okamžitě utvořili ochranný kruh. Marseille sestřelil dva z letounů a zbytek okamžitě kruh rozdělil. Na to sestřelil další tři z rozdělivších se. Šestého sestřelil po krátkém pronásledování přesnou střelbou s opravou. Jeho wingman se jej pořád držel. Oba se pokoušeli získat ztracenou výšku. Brzy si všimli dalšího Kyttyhawka a tak jej Hans zase sestřelil . Sedmý. Posledního sestřelil již při zpátečním letu. Prozradila jej dlouhá vlečka bílého kouře. To byl velmi snadný sestřel.

 

Když přistál na letišti po svém úspěšném letu, dozvěděl se, že se Polní maršál Kesselring rozhodl navštívit  letiště jeho jednotky. Ve velitelském stanu se jej maršál zeptal na počet sestřelů. Marseille odpověděl že 12. Maršál neodpověděl nic. Až později přiznal, že byl velmi překvapen. Tento den však pro piloty JG 27 zdaleka neskončil. Po obědě a krátkém odpočinku startovali k doprovodu JU 88. Ty se snažili bombardovat Britské pozice. Bitva byla v plném proudu. 15 P-40 napadlo Junkersy a letouny JG 27 se na ně okamžitě vrhli. Došlo k velkému boji jenž se postupně přenesl z 5,000 metrů až k zemi. V tomto vzdušném boji sestřelil „Orel Afriky“ pět Kyttyhawků.

 To zvedlo jeho skóre toho dne na 17. Večer byla velká oslava. Jediným problémem však byla skutečnost, že se nepovedlo zastavit Britské bombardéry jenž způsobily Afrika Corpsu těžké ztráty.

  

O dva dny později pokračovali těžké boje. Divoká honička s letadly rojícími se kolem sebe nebrala konce. O tomto dny vypráví Hans-Arnold "Fifi" Stahlschmidt (59 victories):

 „Tento  boj byl nejtvrdší jaký jsem zažil. Ale rovněž se stal báječnou zkušeností. Svedli jsme boj se 40 Hurricany a Curtissy. Pak se na nás sneslo dalších 20 Spitfírů. Nás bylo jen 8. Letěl jsem se svým Me-109 jako o život. Větší počet nepřátel nás silně tlačil. Pracoval jsem s každým gramem mé energie, byl jsem tak vyčerpaný, že mi tekla pěna z úst. Znovu a znovu jsem měl nepřátelské stíhače za mým ocasem. Byl jsem nucen unikat 3-4 krát a opět se vracet na plný plyn. Při jednom úniku jsem letěl na plný výkon, Spitfire byl pořád za mnou. V posledním okamžiku Marseille sestřelil toto letadlo sotva 50 metrů za mnou. O několik sekund později vidím Spitfire za Marseillovým letounem. Klesali jsme a já při tom velmi opatrně střílel. Na konci boje jsem zůstal na bojišti jen já a Marseille. Když jsme lezli na letišti ze svých strojů, byli jsme vyčerpaní k smrti. Měl jsme 11 děr ve svém letounů a Marseille na tom nebyl o moc lépe. Objali jsme se a tak jsme tam stáli beze slov. Byl to nezapomenutelný okamžik.“

Tato válka si vybírala vysoké mýtné. Konstantní zátěž pilotů, nedostatek zásob a neustálá hrozba ze strany Britských komand si vybíraly svou daň. Díky přítomnosti Marseilla byla morálka v I/JG27 pořád vysoká. Všichni od něj očekávali jakousi morální podporu v těchto hrozných časech. Obzvláště kdy skupina ztratila Steinhausena a Stahlschmidta. To bylo přibližně v čase kdy byl Hans nejmladším Kapitánem v Luftwaffe a zároveň čtvrtým mužem s nejvyšším Německým vyznamenáním.

 Jeho poslední let se odehrál 30.září 1942. Stíhači startovali k doprovodu Stuk. Čas byl 10:47. Bombardéry shodily pumy a vraceli se zpět. Pozemní stanice směrovala stíhače k nepřátelům. Němcům se nepodařilo uskutečnit kontakt a tak se vraceli zpět. V 11:35 začal Marseillovy pronikat kouř do kabiny. Jeho partneři mu rádiem radili aby zůstal ve stroji až za svou linii. Poslední radiový rozhovor zněl: „Nemohu již déle zůstat. Musím ven.“ V 10 000 stopách opouští jeho věrný stroj. Jeho tělo bylo nalezeno 7 km jižně od Sidi.

 

 

JG 27"Afrika" 

 

Bf 109 F-4 of Merseille
Messerschmitt Bf 109 F-4 Trop. pilotovaný Oberleutnantem Marseillem, 3./ JG 27, Quotaifiya, Egypt, 15. září 1942.

ZPĚT